作者: Antonín Šebela , Jan Hanka , Pavel Mohr
关键词:
摘要: Psychosocialni změny u matky a otce po narozeni ditěte, spojene s adaptaci na novou rodicovskou roli, jsou rizikovým faktorem pro exacerbaci ci nový vznik dusevnich onemocněni. Rana vztahova vazba rodic‑ditě je důležita nenarusený neurobehavioralni vývoj ditěte. Důležitou roli v těchto procesech hraje kojeni. Přitomnost dekompenzovaneho dusevniho onemocněni rodice proces budovani citove vazby narusuje. Proto zasadni vcasna ucinna terapeuticka intervence. Při lecbě vybirame farmakum ohledem jeho bezpecnostni profil laktaci tak, aby terapie nemusela být přerusena. Udaje o bezpecnosti psychofarmak pochazeji z malých observacnich studii jejich meta‑analýz. U větsiny leků neni znam jen jej odhadujeme. Aktualni doporuceni uvaději jako relativně bezpecna antidepresiva sertralin, paroxetin nortiptylin; uživani slucitelne kojenim. Zda se, že benzodiazepiny Z‑hypnotika přechazeji do mateřskeho mleka minimalně nejbezpecnějsi se jevi oxazepam, alprazolam zolpidem. Metylfenidat uživaný terapii ADHD rovněž považovan za slucitelný